ID datové schránky: x7rbuz8

cz

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Háj u Duchcova
Háj u Duchcova

Kaple svatého Leonarda (sv. Linharta)

Kaple svatého Leonarda (sv. Linharta)

1990 (1)

Kaple sv. Leonarda (sv. Linharta) se nachází na pravé straně při polní cestě z Háje u Duchcova do Oseka. Vystavěna byla v neoklasicistním slohu roku 1843 sedlákem Josefem Beckem. Slavnostní bohoslužba u nově zrekonstruované kaple se konala 1. května 2008.

Popis objektu:

Neoklasicistní kaple stojí při pravé straně polní cesty spojující obec Háj u Duchcova s Osekem. Jedná se o drobnou stavbu půlkruhového půdorysu. Průčelní stěna je hladká, členěná na nárožích hladkým pilastrem s římsovou profilovou hlavicí, nesoucí nízké kladí. Na kladí navazuje trojúhelníkový štít s profilovaným rámem. Na vrcholu štítu je umístěn jednoduchý dřevěný kříž. Střecha je kryta šindelem. Ve východní vstupní ose je prolomen valený vstup přístupný jedním schodovým stupněm. Nad ním se nachází pískovcový klenák s vročením stavby psaným římskými číslicemi MDCCCXLIII (1843).

Historie objektu:

Současnou podobu kaple získala v roce 1843, kdy ji postavil místní sedlák Josef Beck, snad jako prosbu na odvrácení dobytčího moru při vzpomínce na události z roku 1842, kdy byl kraj touto hrozbou postižen. Dne 2. března 1907 byla kaplička prodána důlní společnosti Brusner. Od roku 1940 se jejími vlastníky stávají Němci. Roku 1947 vykupuje kapličku Mostecká uhelná společnost. V roce 2007 byla kaple, jako jediná dochovaná církevní památka v obci, zrekonstruována pracovníky údržby obce Háj u Duchcova. Interiér kapličky vymaloval pan Lucák z Oseka, dřevěný kříž ve štítu vyhotovil pan Jiří Fujan z Domaslavic a střešní šindele pocházejí hradu Krupka. V interiéru kaple je umístěna soška Santa Maria Rosa Mystica, darovaná P. Charbelem z Cisterciáckého kláštera v Oseku. Kaple byla slavnostně vysvěcena dne 14. 10. 2007 ve 14:00 hodin. V současné době je ve vlastnictví obce Háj u Duchcova.

Zasvěcení objektu: sv. Leonardu Noblatskému (sv. Linhartovi)

(někdy také uváděn Lienard, Linhart, Leonhard, Léonard, Leonardo, Annard)

Životopis sv. Leonarda (nar. v 5. století – zemřel r. 559 u Limoges, Francie)

Až do 11. století nenacházíme v písemných pramenech o sv. Leonardovi žádnou zmínku, přesto byl jedním z nejoblíbenějších světců středověké západní Evropy. Podle legendy se na počátku 6. století usadil jako eremita (poustevník) v chatrči v tehdejším Nobiliaku, dnešním St-Léonard-de-Noblat u Limoges ve francouzské Aquitánii. Pocházel z francké šlechtické rodiny a narodil se za vlády císaře Anastasia (491-518), asi před rokem 500. V chlapeckém věku přišel ke dvoru franckého krále Chlodvíka I. (r. 511), který je v jedné z legend uváděn jako jeho kmotr. Zde Leonard získal nejen vzdělání, ale přijal také svátost křtu od biskupa Remigia z Remeše. Byl mu nabídnut biskupský stolec, který odmítl a odešel do kláštera v Micy u Orleansu, kde vstoupil do benediktýnského řádu pod vedením opata sv. Maximina. Po jeho smrti (kolem r. 520) z kláštera odešel a rozhodl se žít asketickým životem poustevníka. Usadil se v lese zvaném Pauvain u Limoges a zbudoval si zde poustevnu. Jeho příchod zaujal místní obyvatele, kteří k němu přicházeli pro radu.

Podle legendy těhotnou manželku krále Theudeberta I. (534 – 548), Chlodvíkova syna, přepadly ve zdejším kraji porodní bolesti. Obyvatelé králi poradili, aby povolal Leonarda a po jeho modlitbě došlo ke šťastnému porodu i brzkému zotavení rodičky. Král z vděčnosti věnoval Leonardovi les, ve kterém byl poustevníkem, aby v něm mohl zbudovat kapli ke cti Panny Marie a mohli se zde usadit jeho následovníci. Území bylo nazváno „Nobilak“ – „Panský statek“. Z poustevnické osady pomalu vyrostlo nové opatství s klášterem St-Léonard-de-Noblat, jejž Leonard také vedl jako opat ve svých posledních letech života. Sv. Leonard zemřel v roce 599 a jeho tělo bylo uloženo do klášterní kaple Panny Marie. Dodnes je Leonardův hrob v románském kostele St-Léonard-de-Noblat u Limoges velmi navštěvovaným poutním místem.

Z této doby pochází také tradice uctívání sv. Leonarda jako patrona zajatců. Podání vypravuje, že Leonard pomáhal zajatcům, které přiváděli z válek Frankové, a mnozí z nich mu vděčili za své propuštění i obrácení na víru. Říká se, že zajatci, kteří vyvolávali v žaláři Leonardovo jméno, byli prý okamžitě vysvobozeni ze svých pout, která pak z vděčnosti přinesli poustevníkovi. Vzývání sv. Leonarda proti uvěznění bývá někdy spojováno s podobností jeho jména a francouzského slova lien, označujícím pouto. Velkou událostí byl také návrat Bohemonda, prince antiochejského, který byl roku 1103 propuštěn ze zajetí ve Svaté zemi a přišel poté do Noblaku, aby poděkoval světci za své vysvobození. Další z tradovaných legend je o šlechtici Martelovi z francouzského hradu Becquilu, který měl být ve 14. století popraven jako turecký zajatec, avšak po modlitbě ke sv. Leonardovi a příslibu vystavění kaple, se zázračně ocitl na svobodě.

Prošlo asi šest staletí, než se kult sv. Leonarda rozšířil z Francie a Německa do ostatních evropských zemí. Koncem 12. století byl postaven kostel v hornobavorském Kreuthu, kde byl sv. Leonard zařazen mezi 14 svatých pomocníků. Odtud se úcta ke světci velmi rychle rozšířila. Ve stejné době měl být vystavěn také chrám na Starém Městě pražském. V roce 1357 přivezl Karel IV. do země část ostatků sv. Leonarda. Na jeho počest se konávaly poutě, při nichž ves objížděli sedláci na koních. Nejznámější ze všech koňských objížděk na počest sv. Leonarda se každoročně koná v lázních Tölz a to již od roku 1856. V příhraničním městě Furt in Wald se na Velikonoce každoročně pořádá Jízda sv. Linharta (Leonardiritt) již přes dvě stě let.

Poutě vznikaly ve středověku a těšily se velké oblibě . Inchenhofen u Aichachu v Bavorsku - Švábsku byl ve středověku čtvrtým největším poutním místem na světě po Jeruzalému, Římě a španělském Santiagu de Compostela. V Inchenhofenu je také uložen tzv. „Leonardův hřebík“. Jedná se o kus železa vážící asi půl druhého centu (150 kg), který byl v 15. století nošen poutníky kolem kostela jako důkaz jejich připravenosti k pokání. Některé Leonardovy poutní kostely jsou obepjaty řetězy, např. v lázních v Tölzu a v dolnobavorském Ganackeru. V současné době se konají poutě asi na padesáti místech střední Evropy, a to především v německém Bavorsku, kde sv. Leonard stále patří mezi nejuctívanější světce.

Znázornění sv. Leonarda ve výtvarném umění:

Leonard je skoro vždy znázorňován v černém mnišském oděvu, často s opatskými odznaky, hlavně berlou. Dalšími atributy mohou být knihy, řetězy, podstavec, volci a koně. Často je znázorňována scéna, jak Leonard vysvobozuje zajatce. V mnoha kostelech jsou cykly, znázorňující scény z poustevníkova života, jako v bavorském Willingu u lázní Aibling a hornorakouském sv. Leonardu u Freistadtu. Také Leonardova úcta a s ní spojený kult nacházely svůj výraz v umění. Dokladem je stropní freska kostela sv. Leonarda u Dietramszellu (Bavorsko) z 18. století, nebo kostel Ellbach (Bavorsko) z roku 1770. Zajímavá jsou i Leonardova znázornění na mozaikách v dómu sv. Marka v Benátkách.

Sv. Leonard je patronem sedláků, stájových čeledínů, stájí, dobytka a koní; zámečníků, kovářů, vozků, nosičů břemen, bednářů, obchodníků s ovocem, horníků; šestinedělek a zajatců. Je přímluvcem za dobrý porod a ochráncem před bolestmi hlavy a proti duševním chorobám. Je vzýván rovněž na pomoc proti lupičům.

Svátek: 6. listopadu býval vždy spojen s velkými trhy domácích zvířat.

Kaple svatého Linharta (sv. Leonarda) se nachází i v nedalekém Jeníkově . V kostele sv. Jana Křtitele na Dlouhé Louce byl strop opatřen velkou nástropní malbou od Otty Hennlicha, zachycující sv. Leonarda. Světec byl ve zdejším kraji uctíván od poloviny 19. století jako přímluvce za odvrácení nemocí dobytka. Zároveň byla o jeho svátku připomínána velká epidemie dobytčího moru v roce 1842, kdy ve zdejším kraji pošlo velké množství dobytka. Na den sv. Leonarda zde byl ještě v meziválečném období dodržován zvyk nezapřahat a nechat dobytek celý den odpočívat.

Kostely a sochy svatého Linharta (sv. Leonarda) v Čechách: Bažantnice, Cítov, Dolní Studénky, Hlavice, Havraníky, Horní Studénky, Kdousov, Doubí, Lidéřovice, Mušov, Peruc, Uhliště, Vysoké Žibřidovice.


František Nachtmann, kronikář obce

Markéta Soukupová, Obecní úřad Háj u Duchcova

Datum vložení: 2. 12. 2019 16:05
Datum poslední aktualizace: 2. 12. 2019 16:05
Autor: Správce Webu

Datum a čas

Dnes je sobota, 29. 2. 2020, 10:21:07

Informace emailem

Novinky e-mailem

Mobilní aplikace V OBRAZE

V Obraze

Google

Apple

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 2. 2020

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť, od 600m srážky sněhové. Denní teploty 4 až 8°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5
1
6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22
1
23
24 25 26 27 28 29 1