Historie

Obec Háj s osadou Domaslavice leží na úpatí Krušných hor v obklopení měst Osek, Hrob a Duchcov. Háj se poprvé připomíná k roku 1203 v zakládací listině oseckého kláštera. Podle této listiny velmož Slavek z Oseka daroval Bohu a Panně Marii do uvítání opata a bratří cisterciáků i řadu okolních vesnic, mimo jiné i ves Hagn, dnešní Háj. K panství Oseka nebo Duchcova ves náleží až do roku 1850. V roce 1872 byl v Háji otevřen hnědouhelný důl Viktorín, který byl vytěžením uzavřen v roce 1927. K obci přísluší i osada Domaslavice, kde se v drážním domku v roce 1885 narodila Anna (Hana) Vlčková, budoucí manželka prezidenta Edvarda Beneše. Horní částí obce prochází železniční trať Most - Moldava, postavená ve druhé polovině 19. století. Dolní část obce se nachází na železniční trati Litvínov - Teplice. Nadmořská výška v obci kolísá mezi 244 m n.m. (u dolní železniční zastávky) až po 350 m. n. m. v osadě Domaslavice.

Domaslavice Dnešní Domaslavice byly až do 20.století známy výhradně pod jménem Deutendorf, Deitzendorf či Deutzendorf. Vůbec poprvé se vesnice zmiňuje pod názvem Tucendorf v roce 1341 jako majetek oseckého kláštera, v jehož vlastnictví zůstává až do 19.století. O vsi samotné bohužel nic bližšího nevíme, protože se o ní jiné písemné prameny nezmiňují. Výjimkou je gruntovní kniha (Grundbuch), vedená přibližně od roku 1500 oseckými mnichy. Tato nejstarší dochovaná osecká gruntovní kniha je dnes uložena ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích ve fondu Cisterciáci Osek. V roce 1603 bylo podle oseckého urbáře v Deutzendorfu 12 usedlých  obyvatel (rozuměj 12 rodin) a také dva mlýny, z toho jeden sloužil jako pila a byl předtím nově vybudován v roce 1600. 
Původní ves jménem Domaslavice se však ve středověku nacházela nedaleko od Duchcova a zanikla někdy před rokem 1600. Později na stejném místě vyrostla hornická osada Pokrok. K přenesení názvu Domaslavice na osadu Deutzendorf došlo zřejmě na počátku první republiky, kdy byly v Sudetech úředně zavedeny dvojí názvy obcí - české a německé. Ves Deutzendorf (podobně jako blízký Hegeholz) sice český název neměla, ale někteří historikové se tehdy mylně domnívali, že je nástupcem starých Domaslavic zaniklých v závěru středověku. Odtud byl pak jen krůček k zavedení úředního českého názvu. Konečně - omylů v českých názvech sudetských obcí na Teplicku je celá řada - například Mariaschein se dnes jmenuje Bohosudov, ačkoli správný český ekvivalent býval Šejnov. Český název Bohosudov naopak ve středověku patřil dnešním Novosedlicím. Podobně nesmyslné je i pojmenování původní vsi Zuckmantel jako Pozorka. Michal B. Soukup, Osek