Dnešní Domaslavice byly až do 20.století známy výhradně pod jménem Deutendorf, Deitzendorf či Deutzendorf. Vůbec poprvé se vesnice zmiňuje pod názvem Tucendorf v roce 1341 jako majetek oseckého kláštera, v jehož vlastnictví zůstává až do 19.století. O vsi samotné bohužel nic bližšího nevíme, protože se o ní jiné písemné prameny nezmiňují. Výjimkou je gruntovní kniha (Grundbuch), vedená přibližně od roku 1500 oseckými mnichy. Tato nejstarší dochovaná osecká gruntovní kniha je dnes uložena ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích ve fondu Cisterciáci Osek. V roce 1603 bylo podle oseckého urbáře v Deutzendorfu 12 usedlých  obyvatel (rozuměj 12 rodin) a také dva mlýny, z toho jeden sloužil jako pila a byl předtím nově vybudován v roce 1600. 

Původní ves jménem Domaslavice se však ve středověku nacházela nedaleko od Duchcova a zanikla někdy před rokem 1600. Později na stejném místě vyrostla hornická osada Pokrok. K přenesení názvu Domaslavice na osadu Deutzendorf došlo zřejmě na počátku první republiky, kdy byly v Sudetech úředně zavedeny dvojí názvy obcí - české a německé. Ves Deutzendorf (podobně jako blízký Hegeholz) sice český název neměla, ale někteří historikové se tehdy mylně domnívali, že je nástupcem starých Domaslavic zaniklých v závěru středověku. Odtud byl pak jen krůček k zavedení úředního českého názvu. Konečně - omylů v českých názvech sudetských obcí na Teplicku je celá řada - například Mariaschein se dnes jmenuje Bohosudov, ačkoli správný český ekvivalent býval Šejnov. Český název Bohosudov naopak ve středověku patřil dnešním Novosedlicím. Podobně nesmyslné je i pojmenování původní vsi Zuckmantel jako Pozorka.

Michal B. Soukup, Osek