Tělocvičná jednota Sokol Háj a historie hájské SOKOLOVNY

Z historie hájského Sokola

Česká obec sokolská - Sokol založil roku 1862 Miroslav Tyrš s Jindřichem Fügnerem.

V Háji byla dne 5. prosince 1919 založena samostatná jednota Sokol. Tato jednota později odkoupila budovu č.p. 38. Po úpravě tohoto domu starosta jednoty Sokolské zajistil v r. 1928 odkoupení Seidlerova mlýna s pekárnou č.p. 20 a povolení k demolici této budovy. Mlýn se nacházel na potoce asi 100 m za obcí po pravé straně silnice ve směru na Hrob. Ze sutin demolice, resp. z vybouraných cihel členové Sokola po jejich očištění pak k uvedené budově č.p. 38 přistavěli sál s jevištěm, který hlavně sloužil jako tělocvična. Jmenovaná stavba mlýna byla postavena v roce 1900 Franzem Seidlerem a zřejmě nesplňovala požadavky stavitele (vlastníka). Důvod krátké existence této stavby a nutnosti její demolice není znám.

Nejvýznačnější osobou hájského Sokola byl Jan Zelenka. Narodil se v Kamenném Újezdu v jižních Čechách. Nejprve působil jako učitel v Brandově na Mostecku, Do Háje přišel jako řídící učitel v r. 1926. Zde se zasloužil o výstavbu sálu Sokolovny. Spolu se starostou ústeckého Sokola, prof. Václavem Klabouchem vedl opozici proti pravicovému vedeni Krušnohorské sokolské župy Kukaňovy. Po jejím pádu se jasně projevilo protifašistické zaměření severočeského Sokola, ať již při župním sletu v Ústí nad Labem nebo na posledním předválečném sletu v Praze, kdy župa na protest proti přílišné benevolenci vlády vůči Henlainovcům a na výstrahu k nastávajícím událostem pochodovala ve slavnostním průvodu Prahou jediná mlčky.

Ochranitelkou Hájského Sokola byl  Michelský Sokol v Praze, který v dubnu roku 1887 se ochotníci usnesli založit Tělovýchovnou jednotu Sokol. Již čtyři dny po založení jednoty v restauraci starosty Pankráce Jaurise. Po roce 1927, po seznámení Jana Zelenky s Jaroslavem Pechmanem, starostou Michelského Sokola, několikrát michelští Sokolové navštívili Sokol v Háji při různých akcích a také několikrát hostili Hájské sokoly v Praze. Michelský Sokol hlavně pak napomáhal při ubytování hájských v Praze v době nástupu  fašismu v roce 1938. V roce 1935 Michelský Sokol věnoval Sokolu v Háji prapor vyrobený starou gardou Michelského Sokola.

Dne 19. 6. 1991 se Ivo Vlach z Oseka pokusil o obnovení Sokola v Háji. K tomu si pozval bývalé členy a jejich děti na obecní úřad, kde s nimi probral záležitosti kolem obnovy Sokola v obci. Žádný z pozvaných však nechtěl přijmout jakoukoliv funkci a tak schůzka skončila neúspěchem.

Na samém počátku významné historie je nutno připomenout, že první sokolská jednota v Podkrušnohoří byla založena pod názvem SOKOL RUDOHORSKÝ dne 24.června 1883 v Duchcově. O tři roky později ji následoval SOKOL RÝZMBURSKÝ v Oseku a po dalších třech letech SOKOL KRUŠNOHORSKÝ v Nových Verneřicích. Čtvrtý byl roku 1891 SOKOL ČÍŽEK  Podmokly, pátý Sokol v Záluží a šestý Sokol v Mostě v lednu 1892. V roce 1893 byl založen SOKOL FÜGNER v Souši u Mostu a roku 1894 hned šest jednot - v Lomu, Ledvicích, Krásném Březně, Teplicích a Ústí nad Labem. V této chvíli je nutno připomenout, že SOKOLSKÁ ŽUPA PODŘIPSKÁ, založená v lednu 1887, téměř od první chvíle udržovala velmi úzké kontakty se sokolskými jednotami v podkrušnohorských menšinách.

Velmi výrazně se to ostatně projevilo už téhož roku, kdy byl dne 15.května 1887 slavnostně odhalován vzácný duchcovský prapor. Roudničtí v čele s významným vlastencem Ervínem Špindlerem se slavnosti zúčastnili a Špindler dokonce napsal báseň nazvanou „Odloučeným bratřím!“. Postupem času se však vyskytly problémy v samotné Roudnici a župa v určitém období stagnovala. Uvažovalo se o přenesení jejího sídla do Kralup nad Vltavou, což Severočeši sledovali s obavami, že tak vzdálené sídlo nebude rozvoji sokolského života na severu Čech vůbec prospívat.

Proto se už na počátku roku 1894 sešla první porada v Nových Verneřicích, které tehdy byly naší nejsilnější jednotou, aby jednala o myšlence založit novou župu. Na schůzi konané v Háji dne 4.3.1894 dospěli činovníci našich jednot k definitivnímu rozhodnutí oddělit se od župy Podřipské. Byl ustaven přípravný výbor, v jehož čele stáli bratři Josef Rydl, Karel Štorkán a František Procházka, kteří byli zároveň pověřeni vypracováním nových stanov. Již 9.9.1894 se konala ustavující valná hromada Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy v Nových Verneřicích, ale c. k. rakouské úřady ji neuznaly. Následujícího dne totiž vrátily zpět neschválené stanovy, což učinily celkem čtyřikrát, než vydaly úřední potvrzení a župa mohla být na druhý pokus konečně ustavena.Stalo se dne 24.února 1895 v sále hostince U Menclů na Osecké ulici v Duchcově, dnes označeném pamětní deskou. Ustavující valné hromady se zúčastnilo 27 zástupců jednot v Duchcově, Oseku, Nových Verneřicích, Záluží, Teplicích, Ledvicích, Ústí n.L. a Lomu. Sídlem župy se stal Duchcov, jejím starostou byl zvolen hostinský František Holeček, jednatelem horník František Procházka a náčelníkem Karel Štorkán. Již na této schůzi se usnesli uspořádat ještě téhož roku první župní slet v Duchcově, který se konal dne 16.června 1895 v zahradě přilehlé k tomuto hostinci. Zúčastnilo se ho 102 cvičenců, ale sletový průvod městem byl úředně zakázán. Ještě před sletem byla založena nová jednota v Hostomicích.

První republika zaznamenala nejvýraznější rozvoj Sokola. Řada jednot stavěla vlastní Sokolovny, pořizovaly se krásné vyšívané prapory a také se navazovalo na tradice župních sletů, které se konaly opět každoročně, počínaje mohutným krajským sletem v Mostě 1919 a následně v Teplicích, Ústí n.L., Oseku, Lomu atd. Také v té době vznikaly nové jednoty v Bohosudově, ve Světci, Jenišově Újezdu, Proboštově, Neštěmicích a jinde. Dne 1.3.1925 přednášel v novostavbě duchcovské Sokolovny ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš, ale nebyly jen samé radostné a slavné okamžiky.

Dne 15.7.1925 zemřel bratr Václav Kukaň a na jeho počest byl hned na příští valné hromadě dne 20.3.1926 doplněn název župy na KRUŠNOHORSKOU - KUKAŇOVU. Dne 26.3.1927 zemřel i JUDr. Václav Bendl a také jeho jméno bylo navždy zvěčněno v názvu BENDLOVA SOKOLSKÁ CHATA na Novém Městě v Krušných horách, která byla zakoupena v roce 1929. Starostou župy byl Josef Suk a Karel Fotr.

Ke stému výročí narození Dr. Miroslava Tyrše se konaly roku 1932 velké oslavy v jeho rodném Děčíně. O dva roky později - v roce 1934 - se konal nejmohutnější ze všech župních sletů, krajský slet v Ústí nad Labem, který zároveň poprvé v historii dokumentoval pevné odhodlání Sokolstva bránit se proti nebezpečí fašismu, šířícímu se ze sousedního Německa. Na jaře 1935 se zásluhou Jana Zelenky-Hájského vrátilo sídlo župy opět do Duchcova. Téhož roku byla odhalena busta Václava Kukaně v duchcovské, tehdy už rovněž Kukaňově Sokolovně.

Roku 1936 se konal župní slet v Chomutově a zúčastnilo se jej 58 jednot a jejich poboček. Poslední předválečný župní slet se konal 6.června 1938 opět v Duchcově, ale sokolský průvod městem byl vzhledem k henleinovským provokacím a napjaté politické situaci zakázán. Zato na X. Všesokolském sletu v Praze vstoupili Severočeši trvale do historii díky své mlčenlivé demonstraci před vládní tribunou, vedené župním náčelníkem Václavem Novákem z Podmokel i župním starostou Janem Zelenkou.

Ke skutečné obnově Sokola došlo až po pádu komunistického systému po listopadu 1989. Po obnovení našich sokolských jednot se konala 23.února 1991 v Ústí nad Labem obnovující valná hromada Sokolské župy v Krušnohorské-Kukaňovy se sídlem v Duchcově. Jejím prvním starostou se stal JUDr. Václav Klier. Župní kancelář se usídlila tentokrát v Děčíně-Podmoklech a v Děčíně se také konalo první výrazné vystoupení severočeského Sokola- Sokolská pouť, konaná při příležitosti Tyršových výročí dne 12.září 1992. Nicméně opět  se prokazovalo, že vzájemné kontakty nejsou při značných vzdálenostech ideální, a tak bylo z iniciativy děčínských  na valné hromadě, konané 14.11.1992 v Hostomicích, rozhodnuto o dalším rozdělení župy. 

Od 1.ledna 1993 začala samostatně působit Sokolská župa Severočeská-Novákova se sídlem v Děčíně-Podmoklech. Sekretariát Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy se vrátil do Duchcova a župním starostou se stal politický vězeň Josef Kučera, kterého po letech vystřídal František Kopta z Hrobu - Nových Verneřic, zastávající funkci župního starosty až do roku 2004. 

Významné osobnosti Sokola

Václav Kukaň, *30.5.1859 v Nymburce, 15.7.1925 v Praze

tvůrce a budovatel menšinové práce sokolské. Věnoval této činnosti všechen svůj čas i své zdraví. V Sokolské osvětě vyšel jeho cenný přehled (1896 až 1921) Sokolstvo a jeho činnost menšinová. Ze svých honorářů založil fond na podporu sokolské mládeže v menšinách (fond Kukaň Václavův). Za války byl zatčen, vyslýchán a vězněn. Čsl. obec sokolská mu udělila medaili ČOS. V muzeu v Tyršově domě je jeho knihovna, kterou tam odkázal.

Josef Toman, učitel, *20.11.1909

čestný starosta Sokola v Chomutově byl jako 92 letý se Sokolem Duchcov 1.června 2002 položit kytici k pamětní desce Jana Zelenky na Sokolovně v Háji, kde měl také krátký proslov.

Josef Toman se celý život snažil o nejpřirozenější lidské věci. Pracoval, pomáhal, pokud bylo potřeba, organizoval a "funkcionařil", jak sám popsal svá první běhání s archy a pozvánkami na schůze Sokola, která absolvoval jako malý kluk v rodných Východních Čechách. Jako vystudovaný učitel pak zamířil na Teplicko a po roce 1948 po perzekučních zásazích skončil v Chomutově. To už byl vysoce postaveným sokolským funkcionářem a byť se o župě Krušnohorské-Kukaňově nesmělo ani hlesnout, to, co měl v srdci, nikdo mu nikdy nemohl vzít. Po roce 1989 nastala nová etapa a J.Toman byl znovu ve svém živlu, Obnovení jednoty v Chomutově i Kukaňovy Krušnohorské župy, to byla i jeho práce. Byl nejstarším členem, v Chomutově čestným starostou, v župě členem předsednictva. Měl velké plány a byl znám svou vitalitou, kterou vysvětloval hlavně tím, že každý člověk je mladý hlavně duchem.

Byl skvělým organizátorem, řečníkem, učitelem, ale hlavně člověkem. Měl veliké a silné srdce. Ale ani to sebesilnější nevydrží navěky a tak 29.srpna 2006 ve věku 96 let jeho srdce dotlouklo. Je pochován ve Vysočanských zahradách u Chomutova.

Po listopadu 1989 se v mnohém zasloužil o obnovu Sokola; jeho poslední veřejný projev jsme zaznamenali 1.června 2002 před Sokolovnou v Háji u Duchcova u pamětní desky Jana Zelenky při příležitosti 60.výročí atentátu na Heydricha.

František Nachtmann, kronikář obce